Nejčastější obava před novým webem není cena. Je to pár dnů nejistoty: vypadne mi web? Přestanou chodit e-maily? Nepřijdu o adresu, na které mě zákazníci patnáct let znají? Tady je popsané, co se při přepnutí skutečně děje a v jakém pořadí.
Není to prodejní text. Je to návod, který platí i když si web necháte udělat u někoho jiného – nebo když jen chcete vědět, jak na tom vaše doména dnes je. Zabere pět minut a ušetří obvykle týden.
Většina nedorozumění kolem stěhování webu vzniká z toho, že „doména“ znamená v jedné větě tři různé věci. Když je oddělíte, zbytek už je jednoduchý:
Firma, která vaši doménu vede v registru – u českých domén třeba WEDOS, Forpsi, Active24 nebo Gransy. Platíte jí roční poplatek. Držitelem domény je přitom vaše firma, ne registrátor a ne ten, kdo vám kdysi web dělal.
Rozcestník. Záznam A říká „web téhle domény najdeš na tomhle serveru“, záznam MX říká „poštu vozte sem“. Jsou to dva oddělené řádky, které na sobě nezávisí – a přesně to je důvod, proč se dá přestěhovat web bez toho, že by se cokoli stalo e-mailům.
Server, na kterém leží soubory webu. Tohle měníme my a vás se to nedotkne. Pozor na jednu věc: u českých hostingů bývá ve stejném balíčku i pošta, takže „zrušit starý hosting“ může znamenat „zrušit si e-maily“.
Hlavní věta celého článku: aby na vaší doméně běžel nový web, nemusí se doména nikam přesouvat. Mění se jeden řádek v rozcestníku, ne vlastnictví adresy. A e-maily jezdí podle jiného řádku, kterého se při tom nesaháme.
Praktický rozdíl mezi nimi není v ceně – ve všech třech je spuštění součástí těch 10 000 Kč. Rozdíl je v tom, jak dlouho to potrvá a kolik práce zbyde na vás.
Roční poplatek za doménu platíte dál svému registrátorovi – dokud ji nevezmeme do správy. Pak je její prodlužování součástí měsíčního provozu a nic zvlášť neřešíte.
Žádný převod se nekoná. Buď nám na chvíli půjčíte přístup do administrace registrátora, nebo – a to je nám milejší – vám pošleme jeden řádek k přepsání: adresu serveru pro záznam A a pro www. Přepíšete ho sami, nebo ho přepíše váš IT člověk.
Doména přejde pod našeho registrátora a její prodlužování je od té chvíle součástí těch 290 Kč měsíčně. U českých domén se to dělá přes takzvané authinfo – jednorázové heslo, které vám na požádání vydá stávající registrátor a které má omezenou platnost. Držitelem domény zůstává vaše firma se svým IČO; kdykoli si ji můžete odvést zpátky stejnou cestou.
Někdo před dvanácti lety udělal web a doménu zaregistroval na sebe. Tady záleží na jediné věci, a ta je veřejně zjistitelná: kdo je v registru zapsaný jako držitel. Je to vaše firma? Pak vám registrátor po ověření totožnosti přístup obnoví, i když s původním správcem nemluvíte. Je držitelem on? Pak doména právně není vaše a jsou dvě cesty – dohodnout se na převodu, nebo začít na nové adrese.
Udělejte si to ještě předtím, než začnete řešit nový web. Pokud nikam nepospícháte, je to stejně užitečná inventura jako kontrola webu – jen se dívá na to, co je pod ním.
U českých domén to ukáže veřejný whois na nic.cz – zadáte doménu a uvidíte držitele, určeného registrátora, datum expirace i nameservery. U domén registrovaných na fyzickou osobu může být část údajů kvůli ochraně osobních údajů skrytá; u firem bývá vidět jméno i IČO.
Datum expirace je v tomtéž výpisu. Tohle si pohlídejte i mimo jakékoli stěhování: po expiraci se doména nesmaže hned a jde ještě nějakou dobu obnovit, ale delegace se zruší – a s ní ve stejnou chvíli spadne web i pošta. Napsat prošlou doménu do kalendáře je nejlevnější údržba webu vůbec.
Otevřete si v telefonu nebo v Outlooku nastavení účtu a podívejte se na server pro příchozí poštu. Je tam jméno vašeho hostingu (imap.vasehosting.cz), nebo Google či Microsoft? V prvním případě pošta bydlí u starého webu a je to samostatná práce; ve druhém se jí spuštění nového webu nedotkne vůbec.
Přihlašovací údaje k registrátorovi jsou ta nejčastější věc, která celé spuštění zasekne. Vyzkoušejte si přihlášení teď, v klidu, ne v den, kdy má nový web naskočit. Když heslo nikdo nezná, obnova přes registrátora je rutina – jen zabere den či dva.
Výpadek při stěhování vzniká vždy stejně: někdo vypne staré dřív, než funguje nové. Pořadí, které to vylučuje:
Běží na naší adrese, proklikáte si ho na mobilu i na počítači. Celá výroba se děje mimo vaši doménu, takže dokud neřeknete ano, na vašem webu se nezmění ani čárka.
Každý záznam má TTL – jak dlouho si ho smí prohlížeče a poskytovatelé připojení pamatovat. Když je nastavený na 24 hodin, změna se u části lidí projeví až druhý den. Snížíme ho na pár minut, počkáme a pak měníme.
Tohle je celý ten obávaný okamžik. Pošta vozí podle záznamu MX, který zůstává, jak byl – zůstávají tedy i adresy, hesla a všechny e-maily v nich. Jediná výjimka je, když pošta běží na hostingu, který opouštíte; pak se mailboxy stěhují zvlášť a několik dnů běží obojí.
Certifikát se dá vydat až ve chvíli, kdy doména ukazuje na nás – tak se ověřuje, že web opravdu patří k té adrese. Je to otázka minut a děje se to hned po přepnutí.
Než se změna rozejde do celého internetu, část návštěvníků chvíli vidí starou verzi. To je v pořádku – co není v pořádku, je zrušit starý hosting dřív. To se ruší až nakonec, a ne v tentýž den.
Pro úplnost: zdržení se nikdy nepočítá do měsíčního provozu. Těch 290 Kč se platí od měsíce, kdy nový web skutečně běží na vaší doméně – ne od objednávky. Podrobně v obchodních podmínkách.
Slibujeme spuštění obvykle do dvou pracovních dnů od zaplacení a technicky to tak je. Co ty dva dny umí protáhnout, není naše práce, ale tohle:
Přístupy k doméně nikdo nemá. Naprostá jednička v četnosti. Řeší se doklady u registrátora a trvá to dny, ne minuty.
Pošta bydlí u starého hostingu. Mailboxy se překopírují přes IMAP a několik dnů běží obojí, aby se nic neztratilo. Není to složité, ale je to druhá práce navíc – a je potřeba ji naplánovat, ne ji objevit v den přepnutí.
Doména míří na cizí nameservery. DNS někdy spravuje třetí strana (bývalá agentura, firemní IT, poskytovatel e-shopu). Pak nestačí administrace registrátora a čeká se na toho, kdo drží záznamy.
Doména je po expiraci. Obnovit ji jde, ale musí to udělat držitel u svého registrátora a někdy za příplatek. Nový web na ni do té doby nemá jak ukázat.
Všechny čtyři věci jde zjistit dopředu – proto ta pětiminutová inventura výš. Nejhorší varianta není složitá doména; je to doména, o které se v den spuštění zjistí, že o ní nikdo nic neví.
Psáno v září 2026 a popisuje běžný případ české domény. Pravidla registru se občas mění; co platí pro .cz, najdete u správce registru CZ.NIC a u svého registrátora.
Držitelem adresy je vaše firma před spuštěním i po něm. Web je statický, bez redakčního systému, ke kterému byste byli přivázaní – na vyžádání dostanete kompletní soubory a doménu si můžete kdykoli odvést kamkoli. Za odchod se u nás neplatí žádný poplatek a měsíční provoz jde vypovědět ke konci měsíce.
Pokud si nejste jistí, jak na tom vaše doména je, napište nám i bez objednávky – whois si přečteme za vás a odpovíme, co jsme v něm našli. I kdyby to mělo skončit tím, že nový web teď nepotřebujete.